Zavedení nových celních tarifů v USA pod vedením bývalého prezidenta Donalda Trumpa vyvolává neklid nejen na americkém trhu, ale i v globálním dodavatelském řetězci.
Nová vlna celních opatření, které exprezident Trump prezentuje jako snahu o nápravu obchodní bilance Spojených států, je založena na sporných ekonomických výpočtech. Trumpova administrativa použila tabulku obchodních deficitů mezi USA a jednotlivými zeměmi a tyto deficity přepočítala na procenta, která následně použila jako základ pro stanovení celních sazeb. Tento způsob výpočtu však ekonomové tvrdě kritizují jako neodborný a zavádějící.
Například u Vietnamu Trump označuje 90% tarifní „zátěž“ jako odůvodnění pro zavedení recipročního cla ve výši 46 %. Realita však ukazuje, že se nejedná o clo, ale o rozdíl mezi dovozem a vývozem – tedy o obchodní deficit. Tento přístup však nebere v úvahu komplexitu globálního obchodu, kde zboží často putuje přes více zemí, než dorazí ke konečnému spotřebiteli. Zjednodušené ekonomické modely tak vedou k chybným závěrům a devastujícím rozhodnutím.
Trumpovy cla zasahují automobilový průmysl v nejcitlivějším bodě – v dodavatelských řetězcích. Až 71 % autodílů prodaných v USA je importováno, což činí automobilky extrémně zranitelnými. Dodavatelské řetězce jsou vysoce globalizované a jeden díl může několikrát překročit hranice mezi Mexikem, Kanadou a USA, než dorazí do finálního vozu. Zavedením cel na každé překročení hranice se systém hroutí pod vlastní vahou.
První reakcí automobilek bylo pozastavení výroby. Stellantis dočasně propouští 900 lidí, Volkswagen zastavuje železniční dodávky z Mexika, Nissan pozastavuje modely, a Mercedes buduje zásoby v USA. Ford a Toyota zatím drží ceny, ale snižují marže a varují před dopady do budoucna. Tesla má výhodu domácí výroby, ale i ona je zasažena celními sazbami na dovážené komponenty.
Nejtvrdší dopady však přicházejí v podobě zdražování. Ceny vozů mohou narůst o tisíce dolarů – například Volkswagen Tiguan může zdražit z 25 000 USD na 31 000 USD. BMW, Mercedes i Volvo čelí ohrožení marží a přehodnocují své strategie. Cla se promítají nejen do cen vozů, ale i nákladů na jejich výrobu a distribuci.
Automobilky se snaží systém obcházet účetními triky – zvyšují interní ceny amerických komponent, aby snížily podíl těch zahraničních. Tento přístup však naráží na riziko sankcí, pokud úřady zjistí záměrnou manipulaci. Reálně však přemístění výroby vyžaduje roky a značné investice. Firmy se proto dostávají do situace, kdy nemohou jednat, protože neví, co přijde zítra – a tím trpí i investoři.
Zavedení cel v takovém rozsahu má hluboký geopolitický dopad, který sahá daleko za hranice Spojených států. Zasažené země – Čína, Mexiko, Kanada, Německo či Jižní Korea – reagují s rostoucí frustrací a hrozí zavedením odvetných opatření. Pokud by došlo k tzv. celní válce, může se světová ekonomika dostat do spirály vzájemného zvyšování tarifů, která zbrzdí obchod, omezí růst a zvýší nezaměstnanost.
Dopady této obchodní politiky se již začínají promítat i do makroekonomických predikcí. Významné finanční instituce jako JP Morgan či Goldman Sachs zvýšily pravděpodobnost recese – u JP Morgan ze 40 % na 60 %, Goldman Sachs mluví o 35 %. Americké akciové trhy, konkrétně index S&P 500, zaznamenaly největší propad od pandemie covidu, což signalizuje ztrátu důvěry investorů v ekonomickou stabilitu.
Trumpova administrativa zřejmě vychází z kontroverzní studie navrhující strukturální změny v globálním obchodním systému, která však počítá s tím, že ostatní země nebudou reagovat odvetnými opatřeními – což je v reálném světě krajně nepravděpodobné. Když se Čína rozhodla odpovědět recipročními cly, Trumpova reakce byla chaotická, čímž jen potvrdil nedomyšlenost celého konceptu.
Sílí také tlak veřejnosti. Schvalování Trumpovy ekonomické politiky dramaticky klesá – podle dat má nyní o 12 procentních bodů nižší podporu než při nástupu do funkce. Ve velkých městech USA probíhají protesty, lidé vyjadřují nesouhlas se zvyšujícími se životními náklady a nejistotou na pracovním trhu. Zvýšený zájem o protesty potvrzují i vyhledávací trendy na Googlu.
V tomto napětí se ukazuje, že americká ekonomická strategie nemůže být postavena na izolacionismu a nátlaku. V globalizovaném světě je jakákoli jednostranná akce jako bumerang – vrací se zpět a zasahuje i ty, kteří ji spustili. Automobilový průmysl, který je klíčovým sektorem americké i globální ekonomiky, se tak stává laboratoří, kde se testují hranice obchodního nacionalismu.
V nadcházejících měsících bude rozhodující, zda se situaci podaří stabilizovat, nebo zda se obchodní konflikt rozroste do plnohodnotné celosvětové krize. Automobilky, investoři i spotřebitelé se zatím nacházejí ve stavu vyčkávání, které je však doprovázeno rostoucím napětím a nejistotou.
Trumpova politika celních tarifů vyvolává neklid a ekonomický chaos, který nejvíce zasahuje globální automobilový průmysl. Automobilky zastavují výrobu, propouští zaměstnance a varují před zdražováním. Zároveň se snaží obcházet nová cla kreativním účetnictvím, čímž se vystavují riziku sankcí. Spotřebitelé se musí připravit na růst cen a investoři sledují propady na burzách. Jak se situace vyvine, ukáže až čas – více detailů a podrobný rozbor celé problematiky najdete ve videu, které doporučujeme ke zhlédnutí.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek
