Zatímco SpaceX neúnavně vyvíjí a testuje nové generace raket a satelitů, zbytek světa se snaží držet krok.
Kosmický průmysl se mění. SpaceX pod vedením Elona Muska přepisuje pravidla hry a předvádí, jak vypadá skutečná technologická iterace. Ať už se jedná o opakovaně použitelné první stupně raket nebo o globální internetovou síť Starlink, firma neustále experimentuje, zkouší a posouvá hranice možného. Osmý testovací let Super Heavy Starship sice skončil neřízenou rotací a následnou autodestrukcí, ale i tak šlo o důležitý krok v evoluci tohoto obřího nosiče.
V kontrastu k tomu působí konkurence, jako je Blue Origin nebo evropský sektor, téměř komicky. Zatímco v SpaceX jsou schopni během devíti dnů znovu použít první stupeň rakety Falcon 9, ostatní firmy se teprve učí stavět infrastrukturu, která něco podobného vůbec umožní. Tradiční přístup typu „nejprve vše navrhnout, teprve poté začít vyrábět“ se ve světě, kde Musk startuje raketu každý týden, stává reliktem minulosti.
Základem úspěchu SpaceX je schopnost rychlého vývoje – tzv. iterace. Zatímco konkurence často funguje podle rigidního a pomalého „waterfall“ modelu, SpaceX testuje v ostrém provozu. Osmý let Super Heavy Starship je toho důkazem. I přes rozsáhlé vylepšení, jako jsou menší a lépe chráněná aerodynamická křidélka, nové radary pro přesnější přistání nebo inovované tepelné dlaždice chlazené metanem, mise skončila explozí. Ale právě to je součástí plánu – selhání přináší data, data vedou k vylepšením.
Oproti tomu konkurence, jako například Amazonův Project Kuiper, se teprve rozbíhá. Mají sice ambiciózní plán vytvořit alternativu ke Starlinku a využívají široké spektrum raket od Vulcanu přes Ariane 6 až po Atlas V, ale zatím mají ve vesmíru jen dvě testovací družice. Čas přitom běží – do roku 2026 musí mít podle licenčních podmínek polovinu své plánované sítě aktivní.
Situace OneWebu, který si nechává vynášet družice od SpaceX poté, co přišel o přístup k ruským Sojuzům, ukazuje, jak geopolitika a technologická zaostalost mohou zbrzdit i dobře rozjetý projekt. A Blue Origin? Jejich suborbitální skoky jsou spíš zábavou pro celebrity než vážně míněným krokem k satelitní síti. Navíc jejich orbitální raketa New Glenn zatím neuspěla a technologická vyspělost zůstává za očekáváním.
Zásadní rozdíl mezi firmami je i v marketingové hodnotě a přenosu dat. Zatímco SpaceX streamuje ostrý 4K přenos z oběžné dráhy díky Starlinku, Blue Origin má jedinou kameru zespodu a záběry z letu zveřejňuje až po návratu. V době, kdy mediální síla znamená investorův zájem i národní prestiž, je tento rozdíl zásadní.
Evropská kosmonautika zaostává nejen za SpaceX, ale i za některými asijskými státy. Projekt IRIS² má ambici vytvořit vlastní satelitní síť, ale zatím se jedná spíše o papírový koncept. Evropské startupy jako německý Isar Aerospace zatím nemají na kontě jediný úspěšný orbitální start. První pokus rakety Spectrum skončil explozí po 20 sekundách letu.
Naopak Čína masivně investuje do vlastních Starlink-klonů. Projekty Chien Fan, Kuowang nebo Space Sale plánují tisíce družic a i přes technologické překážky mají díky státní podpoře reálnou šanci svůj plán dotáhnout. Vznikají i menší hráči jako francouzský Kineis zaměřený na IoT nebo turecké startupy, které rovněž sází na specializaci.
Velkým problémem je ale absence globální regulace. Nízká oběžná dráha se stává přeplněnou a bez jasných pravidel a vymahatelnosti hrozí řetězové kolize. Zatímco SpaceX sama dobrovolně zajišťuje, aby její družice kompletně shořely v atmosféře, jiní hráči tuto odpovědnost zatím neprojevují.
Na horizontu se rýsují další potenciální aplikace těchto technologií. Vedle globálního internetu pro domácnosti a armády se čím dál více mluví i o propojení IoT zařízení, autonomních vozidel nebo vzdálených výzkumných stanic. Satelitní sítě mohou sehrát klíčovou roli při katastrofách, kde je pozemní infrastruktura zničena, nebo v odlehlých oblastech bez přístupu k internetu.
SpaceX je i v tomto směru napřed – laserová komunikace mezi družicemi, pokrytí oceánů, přímá integrace do mobilních sítí… To vše je realitou nebo na dosah. Amazon, OneWeb či evropští hráči budou muset výrazně přidat, pokud chtějí byť jen dohnat tempo, které SpaceX nasadila. A nejde jen o techniku – jde o filozofii vývoje, odvahu riskovat a učit se z vlastních chyb.
SpaceX si díky kombinaci technologické vyspělosti, filozofie neustálého vývoje a ohromné výrobní kapacity udržuje náskok, který se konkurence zatím jen marně snaží dorovnat. Ostatní hráči – ať už Blue Origin, Amazon, Evropa nebo Čína – mají své plány, ale realizace vázne. Mezitím SpaceX startuje rakety jako na běžícím pásu a přepisuje pravidla moderní kosmonautiky. Více detailů o selhání osmého letu Super Heavy a porovnání s konkurencí se dozvíte v samotném videu, které doporučujeme ke zhlédnutí.
Jsem šéfredaktor serveru zaměřeného na elektromobilitu, oblast, která představuje budoucnost dopravy. Moje vášeň pro technologii a udržitelný rozvoj mě přivedla k tomuto zaměření, kde mohu spojit svůj zájem o inovace s odpovědností vůči životnímu prostředí.
Autor
Jan Piechaczek