Umělá inteligence (AI) zažívá dynamický vývoj a její schopnosti se rychle rozšiřují. Od nových metod reasoningu až po náročnost na výpočetní výkon – AI vstupuje do nové éry.
Rok 2024 přináší do světa AI revoluční změny, zejména díky novým modelům, jako je 4GPT 1.0, který se zaměřuje na zdokonalení reasoningu – schopnosti AI analyzovat a vytvářet logické závěry. I když se jedná o metodologii, která je v zásadě známá již delší dobu, až nyní dochází k jejímu plnému využití díky pokroku ve výpočetním výkonu.
Jedním z hlavních témat, o kterých se dnes hovoří, je enormní výpočetní náročnost, kterou tyto pokročilé AI modely vyžadují. Místo toho, aby AI pracovala s jediným promptem, dokáže generovat desítky až stovky dalších podúkolů, čímž rapidně narůstá potřeba na výpočetní kapacitu. Právě tato schopnost víceúrovňového reasoningu však posouvá možnosti AI na novou úroveň a otevírá další dveře k jejímu nasazení v širokém spektru oblastí.
Energetická náročnost je jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje nasazení pokročilých AI modelů v praxi. Ve vesmírném prostředí by například pro provoz AI bylo nutné uchladit zařízení s enormním příkonem – podle odhadů by bylo potřeba vybudovat radiátory o ploše 300 fotbalových hřišť a váze 40 tisíc tun. Tento příklad demonstruje, jak složité je provozovat AI ve velkém měřítku, zejména pokud jde o nároky na infrastrukturu a energetické zdroje.
Zvyšující se výpočetní nároky znamenají, že odpovídání na otázky, které AI zpracovává, je nyní stejně náročné jako samotné učení těchto modelů. Tento jev přináší další výzvy – ekonomické i technologické. Dříve byla inference, tedy odpovědi AI na dotazy, relativně levná ve srovnání s učením. Dnes se však náklady mezi učením a odpovídáním srovnávají.
Výrazný problém představuje i sociální nerovnost, kterou by tento vývoj mohl způsobit. AI s pokročilými schopnostmi budou pravděpodobně dostupné jen těm, kteří na ně budou mít – velkým korporacím a státům. Tento trend může prohloubit propast mezi bohatými a chudými zeměmi a společnostmi, které budou mít omezený přístup k těmto výkonným technologiím. Vývoj AI tak otevírá nejen technologické, ale i etické otázky týkající se spravedlivého přístupu k technologiím.
Dalším zajímavým fenoménem je projekt Google Notebook LM, který umožňuje uživatelům vkládat své vlastní zdroje do AI. Tento systém, nazývaný "vanilla AI", je unikátní v tom, že AI nehalucinuje a generuje odpovědi výhradně na základě vložených dat. Navíc je schopen vytvořit z těchto dat dokonce i podcast, což ilustruje, jak daleko AI již pokročila nejen v textovém zpracování, ale i v multimediálním obsahu.
Rozvoj umělé inteligence přináší nevídané možnosti, ale zároveň i nové výzvy. Výpočetní a energetické nároky na provoz AI, nerovnost v přístupu k pokročilým technologiím a etické otázky jsou jen některými z témat, která se v souvislosti s AI objevují. Budoucnost AI bude vyžadovat nejen technická, ale i společenská řešení. Pro více podrobností a zajímavé diskuse o tomto tématu se podívejte na video ZDE, kde je probírána budoucnost umělé inteligence a její praktické dopady.
