Návrat k fyzickému světu

Ještě nedávno působila představa běžně využívaných humanoidních robotů jako futuristická fantazie. Dnes se však nacházíme uprostřed technologického zlomu, který může změnit pracovní trh, každodenní život a průmyslovou výrobu. Hnacím motorem této změny jsou jazykové modely, které získaly novou sílu prostřednictvím kombinace s vizuálními a zvukovými vstupy – tzv. multimodálními (Omni) modely.

Významným katalyzátorem tohoto posunu je společnost NVIDIA, která ve své nejnovější prezentaci ukázala, jak pomocí platformy Omniverse, generativních modelů a pokročilé simulace trénuje roboty pro reálné nasazení. Fyzická umělá inteligence, jak NVIDIA nový směr označuje, již není experimentem v laboratoři, ale nastupující realitou, která má potenciál proměnit celý světový průmysl. A to nejen díky technologiím, ale i kvůli rostoucímu nedostatku pracovní síly.

‍

Omniverse, Kosmos a růst robotického IQ

NVIDIA staví svou robotickou strategii na třech klíčových pilířích: tvorbě dat, architektuře modelů a škálování výpočetního výkonu. Právě zde přichází ke slovu ekosystém technologií jako je Omniverse, Kosmos a Isaac Lab. Omniverse slouží jako operační systém fyzické umělé inteligence, kde vývojáři mohou testovat robotické strategie ve fotorealistických simulacích. Zároveň lze generovat obrovské množství syntetických dat – klíčový zdroj pro trénování neuronových sítí, které umožňují robotům učit se z pozorování a zkoušení.

Kosmos je generativní model chápající fyzikální svět, který umožňuje vytvářet kontrolovaná a přitom nekonečně různorodá prostředí. Tyto prostředí jsou následně využívána v simulacích, kde roboti rozvíjejí své dovednosti a strategie. Například pomocí tzv. reinforcement learningu (učení posilováním) se robot učí, jak efektivně reagovat na podněty z prostředí, plánovat své akce a vyhýbat se chybám.

K praktickému nasazení vede systém Isaac Growth N1, který je inspirován lidským myšlením a disponuje architekturou pro "rychlé" a "pomalé" myšlení. To umožňuje robotům chápat své okolí, plánovat a vykonávat přesné pohyby. NVIDIA rovněž oznámila vznik fyzikálního enginu Newton, vytvořeného ve spolupráci s DeepMind a Disney Research. Tento engine je navržen pro simulaci jemné motoriky, dotykové zpětné vazby a fyzikálních vlastností měkkých i pevných těles v reálném čase.

Reálné aplikace těchto technologií jsou už vidět – od evropských startupů jako Neura a Engineered Arts, přes americké lídry jako Boston Dynamics, Figure AI či Agility Robotics, až po čínské společnosti jako Unitree či UBTech. Roboti se učí chodit, zvedat předměty, rozpoznávat okolí, manipulovat objekty, ale také spolupracovat s dalšími roboty či lidmi ve sdíleném pracovním prostoru.

Vedle technologického nadšení však zaznívají i varovné hlasy. Otázky kolem bezpečnosti, dostupnosti, etiky a dopadu na pracovní trh jsou čím dál hlasitější. Zvláště alarmující je koncentrace moci – klíčové technologie a hardware jsou v rukou několika málo firem, především NVIDIA. Ta sice částečně sází na open source přístup, ale zároveň uzavírá svůj základní nástroj – Omniverse – do proprietárního systému navázaného na vlastní čipy.

‍

Roboti místo lidí

Jedním z hlavních důvodů, proč robotika zažívá tak prudký nástup, je dramatický nedostatek pracovní síly. Už dnes čelí světová ekonomika zásadnímu problému – chybí miliony pracovníků napříč sektory od logistiky, přes stavebnictví, až po péči o seniory. Prognózy hovoří o tom, že do konce desetiletí bude globálně chybět až 50 milionů zaměstnanců. Kombinace demografického stárnutí, nízké porodnosti a neochoty lidí vykonávat fyzicky či rutinně náročné profese vytváří ideální podmínky pro nástup humanoidních robotů.

Ekonomická logika je neúprosná. Pokud je průměrný roční náklad na zaměstnance v rozvinutých zemích přes milion korun, zatímco robot s obdobnými schopnostmi bude stát podobnou částku jednorázově nebo formou předplatného, podniky budou mít jasnou motivaci přejít na automatizaci. Už dnes startupy jako Figure AI, Boston Dynamics nebo Tesla Optimus pracují na robotech, jejichž cílem je pokrýt běžné pracovní směny, tedy až osm hodin provozu denně. I kdyby zpočátku výdrž činila jen dvě hodiny, je možné provoz řešit rotací nebo průběžným dobíjením.

Tato realita však s sebou přináší zásadní společenské otázky. Z makroekonomického pohledu se sice trh přizpůsobí – firmy zvýší produktivitu, ceny poklesnou, nové sektory vzniknou. Z mikroekonomického pohledu ale budou existovat desítky milionů lidí, kteří přijdou o práci a nebudou schopni najít uplatnění v nové ekonomice. Zvláště ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací, nízkou adaptabilitou a odporem ke změnám – tedy skupina, která často tvoří voličské jádro populistických politických směrů.

Podobné obavy nejsou nové – podobné diskuze probíhaly i při průmyslové revoluci, kdy dělníci rozbíjeli stroje. Rozdíl však spočívá v tempu změn. Zatímco minulé revoluce probíhaly v horizontu generací, nástup fyzické AI se odehrává v rámci jednoho desetiletí. Změny už nejsou otázkou budoucnosti – dějí se právě teď. Grafici, překladatelé, návrháři a další profese už dnes pociťují dopad automatizace a umělé inteligence na svou každodenní práci.

Vedle praktických aplikací se tak stále častěji ozývají i filozofické otázky. Co se stane se společností, když lidé ztratí smysl práce? Nepovede nadměrné spoléhání na roboty k lenivosti, sociální izolaci nebo ztrátě dovedností? A je morálně přijatelné, aby humanoidní robot nahrazoval např. lidského společníka v péči o seniory? Tyto otázky zatím nemají jasné odpovědi, ale je jisté, že budou v následujících letech čím dál aktuálnější.

Na druhé straně právě rostoucí podíl starší populace a nedostatek pracovníků v sociálních službách vytváří prostor pro pozitivní roli robotů. Vize, že každý senior bude mít svého robota, který mu pomůže s nákupem, domácností nebo i společností, je stále reálnější. A přestože technologie může zpočátku působit chladně nebo neosobně, její vývoj směřuje k větší empatii, přirozenému chování i lidské interakci. Cílem je, aby robot nebyl jen nástroj, ale skutečný pomocník.

Zcela novou realitu přinášejí i roboti, kteří nejsou jen reaktivní, ale disponují vlastní schopností rozhodování, plánování a učení. Například modely jako Helix od Figure AI nebo Growth N1 od NVIDIA ukazují, že roboti se postupně stávají autonomními agenty s vlastními "myšlenkovými" procesy. Budoucnost, kde roboti nejen nahrazují lidské úkony, ale také přispívají k řešení komplexních problémů, je už na dohled.

‍

Shrnutí

Revoluce v oblasti robotiky a fyzické umělé inteligence je v plném proudu. NVIDIA a další technologičtí lídři ukazují, že spojení pokročilé AI, realistických simulací a autonomních systémů povede k masovému nasazení humanoidních robotů ve výrobě, logistice i domácnostech. Příležitosti jsou obrovské – stejně jako výzvy. Pokud vás zajímá, jak vypadá budoucnost, která je doslova za rohem, doporučujeme zhlédnout celé video – přináší detailní pohled na to nejzásadnější, co se v robotice právě odehrává.

‍